Costa Ayala

Isleta, Las Palmas, Costa Ayala

Tahle malá lezecká oblast na severu ostrova, coby kamenem dohodil z Las Palmas, byla tou vůbec první, co jsem zde navštívil. Tenkrát v září 2011 (?!!) jsem tam jel se spolubydlou Robertem. Vystoupili jsme na špatné zastávce, šli pár kilometrů po pobřeží až jsme to konečně našli. Dojem to na mě moc neudělalo, ale snad ty cesty vedoucí z moře budou lepší než ona osmimetrová plotna za pět, která je dostupná pěšky a nemusí se k ní slaňovat dolů k moři. Jenže Roberto se při pohledu dolů na rozbouřené moře zalekl, navíc nikdy neslaňoval a vlastně ani nelezl, a tak jsme vylezli pouze onu pětku ve které jsem spadl po cvaknutí první expresky a jeli jsme domů na pláž. 

Pár dnů zpátky jsme se tam vydali znova. Na severu moc možností stejně není. A vzhledek k poslední zkušenosti bylo jasné, že to bude zase něco nového. Teda pokud se nebudeme bát slanit dolů :) A nebáli jsme se. Lezecký den to byl krátký, ale vytřískali jsme z toho alespoň nějaké fotky. 

Maldito Principiante de Mierda, vděčná čtverečka

Podle průvodce je tady sedmnáct cest, ale v reálu jich je o něco více. Pravda, nejsou popsané, jelikož už dávno upadly do zapomnění. Staré zrezlé nýty nahradily ty ještě starší uhnilé nýty. Těch pár populárnějších cest se pyšní lepenými borháky, což je zde to nejlepší. Moře, sůl a vítr žerou nýty "zaživa". Na výběr je stupnice V - 6b, 6c už vypadaní značně obtížně a 7a od pohledu nechápu. Potenciál by mohl být v čistých liniích spár a puklin, které by se daly lézt po vlastním jištění. Některé zapomenuté cesty neuvedené v průvodci vypadají od slaňáku (pokud nějaký je) docela zajímavě. Vždycky ale platí, že je potřeba slanit dolů k nástupu nebo přímo na spodní štand nad mořem. 

Takhle nějak to vypadá

Na výlezu z hákovačky A2