pondělí 16. ledna 2012

La Vuelta

Jedno přísloví praví: Mi casa mi casa

Cesta z domů domů: 
Po Antes de Irme budím dona Rodriga, že pomalu pojedeme na letiště. Rodrigo začíná balit. 
Cestou na bus Rodrigo přemýšlí, že vlastně nemá s sebou pas. Nevadí, stačí přece občanka. Rodrigo přemýšlí, že nemá občanku. 
Na letišti spousta času, hrajeme Carmageddon I. Rodrigo, ještě před Vánoci, má najednou trochu nadváhu a Ryanair neodpustí ani deka. Buď shodit nebo platit. Platí. Dobíháme letadlo. Boty a kabelku nebohé dívčiny si cpeme do mikin a batohů, abychom ji uchránili před zlobou nepříčetného personálu. Chvíli to vypadá, že za trest nepoletíme. V Blavě jdeme do hospody, bereme i naše, vlastně oni berou nás. Zdravíme buenas, pijem svařák a hrají španělské koledy. Kosa z nosa.


Doma v Olmouci: Pijeme punč. Zima
Doma v Brnku: pijeme pivo na Vánoční besídce VHS. Zima.
Doma v Křižánkách: pohodička s Klárkou. Napadl sníh. Roztál sníh. Silvestr s mamkama, taťkama a dětma. Zima.
Doma v Ově: Zima. Nožní operace. Trávím noci na parkovišti v Krnově, čteme Kulhánka. Zima.

děti, strejdové a tety

Jiřin

V půlce ledna konečně napadlo trochu svátečního nedělního sněhu, tak konečně ty běžky. Konečně Zima. O několik hodin později, 16. ledna, se nechám objímat Piotrekem a všemi co jsou doma. Doma v Palmas. Teplo. Bylo dobré být doma, je dobré být zase doma.