neděle 10. června 2012

La Guagua - Ferrata del Atlántico



Naše vůle plnit položky ze seznamu "Co ještě stihnout před odjezdem" je nekonečná. 

Dát si ty nejlepší sýry s nejlepším mojem v Casa Falcon u nejlepšího číšníka je už sice navíc, ale Jarda tam ještě nebyl a fotky na zeď se tam taky jen tak nedostanou, takže jsme na Tamadabu přijeli s naladěným apetitem. Grilíky, taška plná ryb, bagetky, dobroty. Ejhle! Dobroty, bagetky, taška plná ryb zůstali v kuchyni na stole. Ale grilíky jsou a navíc mi kamarádi nachystali úžasné překvapení! Átún!! Mé oblíbené zvířátko! Sic bez vocasu, ale vcelku.
Pomazlit se s tuňákem: SPLNĚNO.








Dvě eura za kilo, ryba přes dvě kila, kusy masa jak kuřecí stehna, kosti žádné! Úžasná věc na gril. Doporučuju grilovat jako prasátko, otáčet, ujídat. K tomu jedno čorízko, pět lidí, jedna ryba a pět plných žaludků. K tomu rumíček a plato piv, na čtvrtou ranní jít spát do deště a na formu je zaděláno.
Náhodou jsem si vzal zbytky jídla z domu, takže dohromady snídáme marmeládu a dva krosánky a hladoví jdeme mlhou vstříc nejdelší ferratě ve Španělsku. V lese na cestě přihrávám Radovi šišku a trefuju litrovku kvalitního zlatavého rumu. Cink! Uáááá! Šup s ní do batůžku. Najít na Tamadabě v lese flašku rumu (nejlépe na cestě): SPLNĚNO.


Za hodinku jsme pod nástupem, slezli jsme nějakých 600 metrů níž, tak je krásně. Až vedro. Je půl druhé, už máme fakt hlad, honem vylézt ferátku a do auta, kde k jídlu sice nic není, ale je tam alespoň Cola. Hromosvod má asi kilometr, 600m převýšení. Půlka je takový plazení do kopce, kabel všude zavazí, přecvakávat karabiny je chobotina. Zarostlé hřbety ale mizí a před námi jsou kolmé stěny s jeskyněmi. Ferátka nabízí visutý žebřík, visutý mostek a jiné opičárny. Nakonec je to docela zábavné, škoda, že není co posvačit, snad jedině rumík. Za tři hodky jsme nahoře, cestou k autu kopeme do šišek, snad trefíme nějaký hambáč nebo něco, ale nedaří se. Voláme do půjčovny, že to nestíháme, že jdeme ještě k Pepe Chiringovi na chálku, a oni že v poho, ať to parknem až dojedeme a klíče necháme na benzínce. Kanáry. Ještě si nakonec člověk připadá jak blbec, že něco řeší.
Jeden Superpollo con todo u Pepeho udělá den ještě krásnějším.

Vylézt ferratu: SPLNĚNO








3 komentáře:

  1. Je velikej, jako ty plakáty na chodbě. A spousta věcí už je odškrtnutá. Na druhou stranu se objevijí věci nové. Třeba Rada si připsal: Rozmlátit talíře didgeridoou. Ale to je zavádějící.
    Jinak šáro, šikovný na tom bylo jen to, že jsme neumřeli hlady, že to Miki zvládl aji s kocovinou, ale jinak mě ferata obecně příliš neoslovila. Rozhodně za zkoušku to stálo a na seznamu to bylo:)

    OdpovědětVymazat