Guguy - poslední vejléét

 

Molekula s molekulou Bokrových se vydala na poslední štaci, na poslední místo které zbývalo, na poslední víkend. Pláž Guguy nebo taky Guigui. Je na západě ostrova a je známá tím, že je opuštěná. A krásná. A přestože všichni ví, že je opuštěná, divoká a krásná a tudíž velmi atraktivní, pořád ji od posledního auta dělí alespoň dvě hodiny chůze nehostiným suchým barrancem. To znamená, že je opravdu ušetřená nějakému masovějšímu používání. 

Nabalili jsme tentokrát všechno, takže i jídlo a vyrazili to zčeknout. Vinutá silnička ze San Nicolásu hnedka prověřila Mikiho rodiče a Májino bravurní řízení. Zaparkovali jsme na parkále "U Rozbytých okýnek" a na spalujícím slunci cestou k pláži vypili pár piv. U pláž bydlí dokonce pár lidí v kamenných domcích. Naprosto klidné a opuštěné žití. Samotná pláž je fakt nádherná. Tmavý písek sevřený ve vysokých stěnách. A na tom písku nikdo. Jen my. Podvečerní koupačkou si krátíme čas do západu slunce a než padne tma, vypijeme ještě pár piv a poslechnem si krásnou Májinu rýmovačku na A4 a půl. Mezi stěnami velkého rozpadlého baráku na útesu opíkáme konečně regulérní buřty na palmovém ohni a rozjíždí se solidní večírek zejména v režii Mikiho a jeho "starců". Ve tři ráno je na nebi tolik hvězd, že i když vidíme spadnout tak deset kousků, tak vůbec neubyde. A kdyby ten jasný mrak neležel až za hvězdami, neuvěřil bych, že je to mléčná dráha.

Ráno se probouzí ráno do krásného dne a než vyrazíme, dáme ještě koupačku. Voda je nádherná, slanější, čistší, krásnější, chladnější. Mikiho rodičové se zrovna probouzejí když vyrážíme nazpátek. Jě děsný vedro a tak místo spěchu s vrácením auta se ještě jednou koupneme. A pak je zase takové horko, že v Mogánu musíme dát limču, spoustu ledu a Ráďa nás zve na bocadillo. Trošku pomáhá, ale i tak jsme všici úplně vyřízení. V autě pospáváme, kdo vlastně řídil to teda nevím. 

A v pondělí je ten první velký den, kdy Mája s Jardou jedou z pláže pětadvácou jako vždycky, ale protahují to přes Barcelonu do Prahy. Asi zase jedou na nějaký ten výlet...