Poslední návštěva

Dva týdny zpátky přijeli dlouho očekávaní rodičové. A před týdnem i segra s kamoškou Martinou. Jedličkovi pohromadě. Co z toho může vzejít? Samá dobrota! Zapečená škola uprostřed týdne a vejlét po západě s Májou do Mogánu. Apartmánek u našich, koupačka v bazéně. Lucksus. Naposled jsem se takhle koupal snad někdy v 94 u Barcelony. V pátek večer to samé, ale se segrou a Marťou. Před půlnocí bazének a pak dloouhá vařící sprcha, kterou si doma rozhodně nemužeme dovolit. V sobotu jsem dělal šoféra po ostrově až se mi udělalo blbě a v neděli jsme s našima a partičkou našlapali 25 km z Teroru na severní pobřeží skrze Barranco de la Virgen a Barranco Azuaje. Soutěsky a kaňony parádní, orientace složitější a když jsme v půlce zjistili, že jsme z nejhoršího vevnitř cítil jsem se vůči našim až blbě. Ale byli uplně v pohodě (že by taky zalamovali doma futra?), šlapali jak kuny a druhý den dopoledne jsem je potkal na Trianě trajdajíce po obchodech!

Onen nedělní výlet jsme svátečně zakončili v zelené hospodě u silnice v San Andrés. Takový malý rodinný podnik. Babička zrovna slavila dvaaosmdesátiny a tak jsme jí všichni popřáli, zazpívali, udělali nějaké společné fotografie, vyfasovali buchty a pudink, dali tři pivka, pokecali si se sestrou babičky, s Luisou - paní od Antonia, samotný Antonio mi převyprávěl svůj život, řekl mi kde bydlí, namaloval pár schémátek. Mája navazovala kontakt s Manuelem co nám nosil pivo - synem Antonia, bratr Marca, Frana, a pokecali jsme i s Jesúsem - bratrem Marca, Frana a Manuela, což jsou všichni vnoučci oné babičky. Ještě pár fotek, srdečné rozloučení, políbení dam 60+ a akorát jede bus. Myslím, že tady nejsme poprvé.
V úterý potom další  rodinný autovýlet na úkor školy. Naštěstí na místa mnou nepoznaná. Cenobio Valerón - dávné sídlo Guančů, kteří zde uskladňovali potraviny a zrno. Beztak gofio. 

Pak úžasnou silnicí GC-70, GC-75 přes Moyu a Fontanales a boží silnicí GC-150 přes kopec do Cruz de Tejeda (můj oblíbený úsek). Za Moyou je všechno krásně zelené, je tam tráva, viděl jsem i opravdovou louku. okolo se válela mlha, před Cruzem jsme se pak dostali přesně na hranici mraků a modré oblohy, mokra a sluníčka, což vytvářelo úžasnou scénu. Před našima jsem dělal, že je to normální, ale stál jsem s vočima dokořán. V Tejedě pak menší obídek, v Artenaře kávička, na Tamadabě mlíko.

Škoda, bývají tam krásné výhledy. Pak ještě přes podvečerní Bandamu domů do nočního Las Palmas s montónem světýlek. Ve středu sváteční snídaně šampionů a večeře králů, čtvrtek OBŘÍ zmrzlina na spravení chuti. Na stupnici velikosti sice jen třetí ze čtyř, ale už to chce držet obouruč a sedět ve stínu :) Večer ještě šest lubin na pánvi, protože přestala fungovat trouba a pak už jen hasta la vista, padres.
Segra jela s Marťou na Tenerife (doporučovaný cíl, když se chceme zbavit návštěv:)) a v pondělí ještě válendo grando na pláži se skimem a dlouhánem, pak zabalit kufry, přibalit flašky a šutry a šála vlála sestřičko.

Tak dík za návštěvu, přijeďte zas :)