středa 17. dubna 2013

Alamo Galayo



Když se jde na Roque Nublo, jde se jihovýchodní hranou, kde vede Via Alemana. První cesta vedoucí tuhle ikonu ostrova. Vylezli ji Němci ve třicátých letech. Několikrát přejitěná, dojištěná, zajištěná, zkrátka dnes již holka pro všechny. V první, klíčové délce je víc jak 15 borháků a nýtů, takže kdo nevládze stupněm VII (ale přísných sedm!!), může "vylézt po žebříku". Ani samotné lezení není žádná krása. Velmi technické, to ano, ke konci snad i krkolomné bouldry ke štandu, lišty sklopené, pružné a divnozvuky vydávající. Ale sranda to byla. O tom jste se ale mohli dočíst už před nějakým časem. 


To v jihozápadní stěně, to je jiná káva. K lezení je tu Alamo Galayo. Přivedla mě k ní práce, když dva Angláni chtěli na Roque Nublo a já jsem sobecky hledal jinou možnost než Alemanu. Navíc je pravdou, že pro méně pokročilé lezce je Alamo Galayo určitě lepší volbou. Nakonec jsem ji pracovně lezl ještě jednou, se Sasíkem Thomasem.

Hned na nástupu je potřeba překonat těééžkou plotnu, ale pěkně odjištěnou nýtama. Stejně se ale cvakají trochu na křeč. Mě teda začátek dost překvapil, stejně jako saského matadora Thomase o měsíc později. A Angláni z toho byli úplně hyn :) Jde ale jen o dva nýty, pak je plotna schůdnější a po traverzu ke štandu začne teprve to pěkné lezení. 
Celá druhá délka - od štandu až na vrcholovou hranu - je jeden parádní kout. Sem tam je nějaký nýt, ale je potřeba dojištovat malými friendy nebo středními vklíněnci. Spárečka v koutě se občas lepší, občas zavírá. Občasný nýt potěší a musím říct, že jsou navrtné s citem. 



Takže pokud jdete lézt na Roque Nublo s tím, že jste trochu v horách, tak tahle cesta vás nezklame. Jedinou nevýhodou je, že je to jedna z nejkratších na Nublo a taky do ní svítí slunce až odpoledne. Což někdy může býti  výhodou, ale nám se Sasíkem tam před týdnem mrzly prsty jak na jaře v Krase. 

Hned na vedlejší skále La Rana se můžete pěkně ohřát v technických cestách 6b-7a a cestou k autu si ještě vylézt na "babku s nůší" - Roque Fraile, třicetimetrová úzká věž. Je zde pár cest spíše pro romantiky. Nám Berg Heil utekl asi o dva týdny. Je tu jedna sedma, jedna šestka a tři pětky v rozbitých širokých spárách. 

Přikládám pár nákresů, které jsem našel ve studnici moudrosti. Totiž v baru v Ayacatě. 








Žádné komentáře:

Okomentovat