středa 23. listopadu 2011

Madrid, Toledo, Senegal

Letenka do Madridu za tři pětky si přímo říká o koupení. A tak se stalo. Tres billetes porfavor. Klasická skvadra Mája, Rada, já. V termínu nakonec doletěla Klárka, tak si prodloužený víkend na pevnině můžu užít s ní. Madrid je jedno z mála míst na poloostrově kde jsem ještě nebyl. Jako průvodkyně jsem zvolil Marťu a Karolínku, které v Madridu dělají své kariéry. 


Před odletem jsme si ještě zajeli za teplem do pouště, strávili romantickou noc v hromadě písku a frčeli zas na sever do Madridu. Šalinu jsme stihli v pohodě, k tomu jednoho ruma na cestu a jednoho pro průvodkyně. 

Skupina

naše inteligentní průvodkyně :)

Corrida
Letiště, tunel. Metro šmelíme přímo před sekuriťákem se psem, kterého naše drzost asi odzbrojila. Dlouhá ulice, podzim, zima, mokro, kabáty. Druhý den se za zvuku líných saxofonů procházíme listím a podzimní atmosférou v parku Rastro, koukáme na Křišťálový palác, černé labuťě. Pro mě asi nejhezčí místo v Madridu :) Museum Prado tomu nemůže konkurovat. Bizardní vyobrazení nebe, pekla a očistce v několika místnostech procházíme se zájmem, zbytek profrčíme na půjčeném kolečkovém křesle. Valit chodbama na rychlost nebo si najít prázdný sál a zkoušet vhílčér tríčky, to je co nás baví v Pradu. 

Dostávám textovku od Rodriga: "Ty jo noc byla paradni! Sem chtel zjistit jak prezivaj homelesaci na ulici v takovy kose tak jsem se s jednim seznamil a vsechno me naucil. Ani me neokradl. Hele Madrid se mi nejak nezamlouva takze dneska valim do Barcelony a pak nejspis do Istambulu. A jak se vede vam?" 





Rada odjel do Istambulu za větším a my do Toleda za menším. Z obrovského Madridu jsme už unavení. Já, chlapec z venkova a Klárka s berličkama jakbysmet. Po večírku u Martiných kamošů vstávání neuspěcháváme. Jsme tam až kolem poledne. Židovské Toledo je krásné. Arabské Toledo je taky krásné. I křesťanské Toledo stojí za to. Bloudíme uličkama, všude prodávají brnění, mečea pistole. My chceme ale kafe a zpět do Madridu! Večeři u Prince jíme rukama. Rýži s masem a zeleninou podle senegalského receptu zajídáme sušeným baobabem a zapíjíme čajem, kořenovou vodu a Fantou. Jídlo a společnost vynikající.

Střechy Toleda
Hradby Toleda

Nicméně měníme průvodkyni a ještě v noci jdeme s Karolínou a mexickými spolubydlami Flor a Veronikou na pivo do Cien Montaditos. Takový hospodský Mekáč. Je to tam fajn, mají levnej půllitr. Taky se tam dá slušně najíst, jak napovídá název. Ale zavírají brzo a my máme slinu! Tak dojedem flašku co našla Kája doma a v zavíráme v pět. V nedělu jdeme na velikánský tržiště, ale chčije. To jsem se zapomněl zmínit. Během většiny z těchto událostí pršelo. Pro mě naprosto nevídané. Pak dojedem zbytek památek a mrtví padnem na zem Káji domů. Pochrupkáme, sbalíme, naposledny to obrovské metro a po ránu z výšky sleduju krátery na Lanzarote, zatímco Klára sleduje nasrané Poláky. Cestou domů nasávám opět teplo a sluníčko, zatímco Klárka se ztrácí v mlze a chladu. 

Na Madridu obdivuji: park, metro a noční život

Nelíbí se mi: zbytek

Madrid - Barcelona,  0 : 1


Žádné komentáře:

Okomentovat