Nový kvartýr jsme si moc neužili a už sobotní noc trávíme v písečných dunách v Maspalomas na samém jihu ostrova. Veliká nádhera! Písečné duny, údajně naváté ze Sahary. Rozlohou malé, kolem 4km 2, i lidí je tam dost a na dosah jsou hotely, kasina, bary. Pravé kouzlo tohoto místa ale spočívá v tiché noci a brzkém ránu.
 |
| Faro Maspalomas |
 |
| Rada přesýpává čas |
To zažíváme v malém dolíku uprostřed hald písku. Po veselé, částečně probdělé noci, se probouzíme do úžasného rána. Je chladno, nikde ani noha, nádherné světlo na focení panenských nepošlapaných dun. Jediné stopy v písku jsou ty naše a nějakých velkých brouků. V noci nádherně svítil měsíc, písek se leskl a získal úplně jinou barvu. I noviny by se daly číst. I město později utichlo a všechny případné zvuky přebilo dunění moře. Zdálo se, že vlny se lámou hned za nejbližším hřebenem a ne půl kilometru daleko. Úžasné místo, které se nepodobá ničemu jinému co jsem kdy viděl. Všechno je jiné. Vzduch, světlo, čas. Připadalo mi, že bych si tam mohl sednout navěky a pozorovat hýbající se duny a až bych vstal všechno byl bylo stejné. Pak se ale člověk otočí a uvidí všechny ty hotely a lidi, kteří se snaží spolknout ten zbytek krásy obehnané hladovou civilizací. Jdu raději zchladit hlavu. Dopoledne, jakmile začlo trochu pálit slunce, se vrháme do vln. Nikdo jiný se nekoupe, divné. Aha, tady se nesmí koupat. Ještě bych chtěl poznamenat, že duny jsou prý tradičním místem lovu gayů, kteří se sem na jih ostrova sjíždějí z celé Evropy. Tak opatrně! Když jsme v noci míjeli nudapláž, hledajíce místo na spaní, měli jsme trochu stažené půlky.
Žádné komentáře:
Okomentovat