pátek 30. března 2012

Mandle a přehrady

Co mají mandle a přehrady společného? Věru nic moc. 

Presa de Chira
Minulý víkend jsem po dlouhé době přepnul z módu lezeckého do objevovacího (jak by s oblibou řekli kamarádi - turistického) a s Klárkou jsme se vydali kouknout na vodní nádrže co jsou směrem na jihozápad od cumbre. S nečekanou kulinářskou zastávkou v San Mateu jsme vyjeli do Ayacaty. Z Ayacaty jsme v podvečer stopovali na Presa de las Niñas, ale vůbec nic už nejezdilo. Nakonec nás kdosi hodil za Ayacatu na odbočku na Presa Chira, kam už taky nic nejezdilo. Tak jsme ve sklánějícím se slunci louskali mandle a nic nedělali. Přespali jsme nad silnicí, na super místě, které bylo přesně takové jak jsem si ho vymyslel. Neuvěřitelné. Za mandličku prozradím, kde to je. 


Druhý den zase nic nejelo, tak jsme jsme šli v žáru slunce po svých. A louskali mandle. Mandlovník je skvělej strom. Na podzim vypadá, že je suchý, ale mandle má. Brzy na jaře krásně kvete, v horských vesnicích se tahle doba i oslavuje, a mandle jsou hned vedle květů. Pak se strom zazelená, objeví se nové mandle hned vedle těch starých. A tak můžete louskat a louskat. A tak jsme louskali. A nedělali nic. K přehradě nás nakonec hodil nějaký pár, koukli jsme na kačeny plavoucí zadkama nahoru, marně žebrali vodu a pak nenápadně zmanipulovali dvě anglické postarší lady a svezli se s něma z Chiry až na Presa de las Niñas. Je tam klasický kempovací plácek, kamenné grilíky, ale i spousta lidí. A pak se stal zázrak. K obědu jsme vytáhli zbytek rohlíku, pomazánky a rajče, pak přišel kouzelný stařík (klidně by mohl bydlet s těma zevlákama nad náma) a náhle jsme se krmili flákotkama masa, párečkama, rýžovým salátkem a zapíjeli to vychlazeným pivem. Kouzelný dědeček od evidentně velké rodiny, hulící cígo, říkal, že žijem jen jednou a měli bychom se dělit. Fakt máme na to jídlo poslední dobou štěstí. 




Po obídku jsme dali osvežující koupačku, vínový likérek z Artenary, slunili se a v podvečer nás Ital s Běloruskou (co se seznámili přes internet) hodili zase do Ayacaty, odkud nás odvezl hodný pán do Tejedy. V autě jsme zjistili, že je o hodinu víc, a že autobus odjel a budeme si muset dát velký pivo a papas a čekat na poslední spoj do San Matea, kde jsme si při čekání na bus do Palmas museli dát leche leche. :)

Presa de las Niñas
 
Presa de Chira

2 komentáře:

  1. que vida....to už se (třeba u nás) moc nevidí

    OdpovědětVymazat
  2. No u tebe zrovna né no :)) Však tady to taky nepotrvá věčně :(
    Ale zase máš za barákem Krásokras :)

    OdpovědětVymazat