úterý 12. února 2013

Zelená pro neděli

San Mateo - Cruz del Saucillo - Valsequillo


Nedělní ráno bylo stejné jako to předešlé. Nebe zatažené, v Las Palmas šedivo, sem tam se trhla modrá. 
Modrým autobusem jsme se vyvezli do San Matea, klasické přestupní stanice při cestě do hor. Dneska už ale autobuskem nepokračujeme. Zůstáváme v medianías, taková obdoba vysočiny. Nasazuji modré triko a na trhu ještě kupujeme bílý sýr. Pak se vydáváme po zelené a na zelené už zůstaneme celý den. Ale na takové, že nechápete nic!




Nejdřív bereme stezku, který hodně prudce stoupá přímo do kopců. Nějaké zákruty se tu moc nenosí. Přechází se po holém hřbetu, který je letos úžasně zelený. Holé kopce jsou brzy vystřídány píniemi a jedlými kaštany. Vše je porostlé vrstvou lišejníku. Už jsem tudy šel loni v dubnu, tak alespoň kouknu co je nového. Už tehdá, cestou z Pico de las Nieves, jsme se dost divili, jak je to tu svěží. Opět bylo všude mokro aniž by pršelo, mraky a mlha. Ale na hřebeni, na hřebeni to bylo increíble. Skrze mraky začala prosvítat modrá a na kopečku Cruz del Saucillo (1800 m) jsme sledovali, jak se mraky na severu snaží přehoupnout na jih, ale jižní sluníčko a azůro jim to nedovolilo. A my přímo mezi tím. Sváča "U Špulek" už byla jen třešničkou. 

Cuevas Blancas

Sešli jsme pak trošku z cesty a než jsme si toho pořádně všimli, nenápadná odbočka do El Rincónu nám dala druhou šanci strávit zbytek dne velmi příjemně. Vinutá stezička nás navedla přímo k talířku s pečeným prasátkem. Ale to předbíhám. Sestupujeme prudkým svahem do Caldery de Tenteniguada kolem čnějící Roque Jincado - hezký příklad tzv. Roques, pozůstatků odolnějších hornin obnažených erozí. I tak se to celé rozpadá. Pohledy do údolí jsou ale úžasné. Jako by ta odbočka nevedla do Tenteniguady, ale někam do Amazonie. Ani se neodvažuju odhadovat, jak to tu vypadá, když kvete Retama žlutá.

Caldera de Tenteniguada




Na kopečku nad vesnicí si ještě chvíli spočneme mezi opunciemi, lučním kvítím a agáve. Dlouho však neotálíme, dole v dědině se slaví Almendro en Flor a místňáci rozkvetlým mandlím obětují třba i celé prasátko. Malý kousek se dostane na všechny. A zadarmo. Selátko a další pochoutky můžete ocenit leda drobným bakšišem. A tak se do nás vlezlo ještě sladké gofio a lívanečky s medem. Všude spousta lidí s mastnými pusami, nádherně ošacení v jednoduchých krojích. Páni mají kalhoty, jednobarevnou košili a přes ni vestičku. A pod slamáky se na vás smějí vlídné obličeje. Dámy nosí krásné sukně, klobouky a velké šátky přes ramena. 
A nejlepší na tom je, že v další dědině je tahle fiesta taky a ještě větší. Tady se i tančí a hraje na kytárky. Lidé se tady prostě baví a nesnaží se na sousedovi vydělat pade za kus masa nebo pivo

Tenteniguada

Almendro en Flor, Valsequillo




Nádherná zelená neděle...
PS: lezcům v tréninku doporučuju teplé mléko z kravího vemínka smíchané s gofiem. Nápoj reků!! :)






2 komentáře: